Příklad odpovědi

Přihlaste se k odběru novinek z Psychoporadny:

doporučení

01.05.2017
Urgentně hledám medičku 5., 6. ročník nebo lékařku na výpomoc.
Na 602230445.

14.03.2017
PSYCHIATRICKÁ KANCELÁŘ
Provedeme znalecká vyšetření pro soudy, policii, pojišťovny, firmy i osoby. 2x znalec ve zdravotnictví odvětví psychiatrie a odvětví ztížení společenského uplatnění a bolestné, konzultantka z psychologie

10.02.2017
Hledám znalce psychology i psychiatry zvl. z Moravy
Hledám znalce ke spolupráci, urgentní!! expert.rocek@yahoo.com

Příklad odpovědi: test na somatizační poruchu (jedná se o fiktivní odpověď - rozbor testu)
 
Klient objednal test na somatizační poruchu. Vyplnil příslušné odpovědi (34 otázek) a připsal dále některé údaje, kde popsal, že má potíže několik let, že má nepřiměřené obavy, brnění kůže v oblasti hlavy, že pije občasně alkohol, že v rodině neměl nikdo nikdy psychiatrické potíže. Sám absolvoval již několik vyšetření lékaři, jak obvodním lékařem, tak specialisty, točilo se EKG, vzala se laboratoř, ale nic nebylo prokázáno. Napsal, že bere Citalec - neuvedl ani dávku a jak dlouho jej bere, ani kdo mu jej předepsal
Vyhodnocení testu:
Dobrý den, vážený pane,
Psychoporadna CZ vám děkuje za objednání testu. Prosím, berte to tak, že mé závěry nemusejí být správné, protože vycházejí z testů a z údajů, co jste mi poslala a ne z osobního setkání. Vaše vlastní vyhodnocení se může lišit od pohledu či závěru profesionála.
V psychiatrii není nezbytné přesné a ohraničené stanovení diagnózy tak jak v oborech somatické medicíny, důležité je určení symptomů a fakt, zda je léčba vhodná anebo nutná, ať už jakýmkoliv způsobem (léky, psychoterapie,…).
U psychických poruch je zapotřebí myslet na to, že roli může sehrávat najednou řada faktorů, až jsou to genetická dispozice (dědičnost), výchova, zážitky z průběhu života, prostředí, osobnost a endogenní dispozice. Tyto faktory působí navzájem a mohou mít větší či menší vliv na výsledný klinický obraz. Velkou roli hrají i faktory osobnostní...
 
Nicméně ještě dále berte prosím v potaz to, že hodnocení mnoha z Vás je neodpovídající realitě, poněvadž nemáte možnost srovnání se skutečně výraznými symptomy (jako je nepřijímání stravy, mutismus – tedy člověk nemluví apod.)., které jsou výsadou psychiatrických oddělení a které nemůžete v běžném životě vidět.... Problematické jsou také odpovědi typu "nevím", "nejsem si jist/a, zvláště, jsou-li použity příliš často. Zkreslují celkový výsledek testů.
 
Test, který jste vyplnil, je test na somatizační poruchu. U nás aktuálně platí kritéria MKN-10 pro nemoci psychické a somatické. Kritéria pro somatizační poruchu n e s p l ň u j e t e. Proč? Protože mj. musí být přítomno 6 anebo více příznaků, které se týkají
·         Zažívacího traktu
·         Kardiovaskulárního systému
·         Urogenitálního traktu
·         Kůže a bolesti
Pokud vezmu vaše odpovědi a budu předpokládat, že odpovědi nevím, nejsem si jist, jsou negativní, tak máte, pokud se týče konkrétních symptomů, pouze symptomy 2:
·         Brnění kůže v oblasti hlavy
·         Bolesti na hrudníku
 
A to je příliš málo. Tedy psychickou poruchu, na kterou jste vyplnil test, netrpíte. Víte, v psychiatrii je to poněkud jiné než v jiných oblastech medicíny, kde hraje stanovení diagnózy zásadní roli (např. operovat nebo neoperovat). V psychiatrii tomu tak není, nejde ani tak o název jako spíše, jak pacientovi pomoci, aby se jeho potíže zmírnily nebo úplně vymizely – a je „jedno“, jak je nazveme.
 
Další věc, která s tím souvisí, je to, že psychofarmaka mají vliv na více symptomů najednou, např. antidepresiva se použijí nejen k léčbě deprese, ale i úzkosti, atd.
 
Dále přikládám okruh psychických poruch, který u vás může tedy připadat do úvahy:
 
F45
Somatoformní poruchy
Hlavním rysem je opakované uvádění tělesných symptomů se stálými žádostmi o lékařské vyšetření navzdory opakovaným negativním nálezům a ujišťování lékaře, že příznaky nemají žádný tělesný podklad. Jestliže existují nějaké tělesné poruchy, pak nevysvětlují povahu a rozsah symptomů nebo tíseň a starost pacienta. I když začátek a trvání symptomů mají úzkou souvislost s nepříjemnými životními událostmi, obtížemi nebo konflikty, pokusy diskutovat o možnosti psychologických příčin pacient obvykle odmítá. Může to platit, i když jsou přítomny zřejmé depresivní a úzkostné symptomy. Míra porozumění ať už fyzickým, nebo psychologickým příčinám, které lze dosáhnout, je často pro pacienta i lékaře frustrující a přináší jim zklamání.
U těchto poruch bývá často určitý stupeň snahy získat pozornost (histriónské chování), zvláště u pacientů, kteří jsou rozmrzelí, že se jim nedaří přesvědčit lékaře o tom, že jejich onemocnění je v podstatě fyzického rázu a že potřebují další vyšetřování nebo zkoumání.
Diferenciální diagnóza
Diferenciální diagnóza od hypochondrických bludů obvykle závisí na důkladném poznání pacienta. I když víra pacienta je dlouhodobá a zdá se, že na ní pacient lpí v rozporu s rozumem, přece je do určité míry na krátkou dobu přístupný argumentaci, ujišťování a provedení ještě dalšího vyšetření a zkoumání. Kromě toho přítomnost nepříjemných a strach vzbuzujících tělesných pocitů se může považovat za kulturálně přijatelné vysvětlení rozvoje a přetrvávání přesvědčení o tělesném onemocnění.
Vylučuje:
dissociativní poruchy (F44.–),
vytrhávání vlasů (F98.4),
žvatlání (F80.0),
šišlání (F80.8),
okusování nehtů (F98.8),
psychologické nebo behaviorální faktory spojené s poruchami a nemocemi kfasifikovanými jinde (F54),
sexuální dysfunkce nevyvolané organickými poruchami
nebo nemocemi (F52.–),
dumlání palce (F98.8),
tikové poruchy (v dětství a v adolescenci) (F95.–),
Tourettův syndrom (F95.2),
trichotillomanii (F63.3).
F45.0 Somatizační porucha
Hlavními rysy jsou mnohočetné, opakované a často se měnící somatické symptomy, které byly obvykle přítomné o několik let dříve, než byl pacient doporučen k psychiatrovi. Většina pacientů měla dlouhou a komplikovanou historii styku jak s primárními, tak se specializovanými lékařskými službami, během níž mohlo být provedeno mnoho negativních vyšetření a zbytečných operací. Symptomy se mohou týkat kterékoli části těla nebo orgánového systému, avšak mezi nejobvyklejší patří gastrointestinální senzace (bolest, říhání, regurgitace, zvracení, nauzea atd.) a abnormální pocity na kůži (svědění, pálení, štípání, znecitlivění, bolestivost atd.). Běžné jsou také sexuální a menstruační potíže.
Často jsou přítomny zřetelné deprese a úzkost, které mohou odůvodňovat specifickou léčbu.
Průběh poruchy je chronický a kolísavý a je často spojen s dlouhotrvajícím narušením sociálního, interpersonálního a rodinného chování. Porucha je mnohem běžnější u žen než u mužů a obvykle začíná v rané dospělosti.
V důsledku četných léčebných kúr dochází často k závislosti na lécích nebo k jejich abúzu (obvykle sedativ a analgetik).
Diagnostická vodítka
Konečná diagnóza vyžaduje přítomnost všech následujících podmínek:
(a) alespoň dva roky trvání mnohočetných a proměnlivých symptomů, pro něž nebylo nalezeno přiměřené somatické vysvětlení,
(b) stálé odmítání přijmout radu nebo ujištění několika různých lékařů, že pro symptomy není „somatické“ vysvětlení,
(c) určitý stupeň zhoršení sociálního a rodinného fungování, které lze připsat povaze symptomů a z nich vyplývajícího chování.
Zahrnuje:
syndrom mnohočetných obtíží,
mnohočetnou psychosomatickou poruchu.
Diferenciální diagnóza
Tělesné poruchy: Dlouhotrvající případy somatizační poruchy mají stejné vyhlídky, že se u nich nezávisle vyvinou tělesné poruchy, jako u kterékoliv jiné osoby stejného věku. Mělo by se uvažovat o dalších vyšetřeních nebo konzultacích, jestliže dojde ke změně ve zdůrazňování nebo stability tělesných stesků, které by mohly naznačovat možnou somatickou nemoc.
Afektivní (depresivní) a úzkostné poruchy: Somatizační poruchy obvykle doprovázejí různé stupně deprese a úzkosti. Není třeba je specifikovat odděleně, pokud nejsou dostatečně patrné a trvalé, aby opravňovaly diagnózu samy o sobě. Začátek mnohočetných somatizačních příznaků ve věku nad 40 let může být časným projevem primárně depresivní poruchy.
Hypochondrická porucha: U somatizačních poruch se klade důraz na samotné příznaky a jejich individuální působení, zatímco u hypochondrické poruchy je pozornost zaměřena více na přítomnost základního progresivního a vážného chorobného procesu a jeho zneschopňující následky. U hypochondrické poruchy má pacient tendenci vyžadovat vyšetření, aby se určila nebo potvrdila povaha základního onemocnění, zatímco pacient se somatizační poruchou žádá o léčbu, aby se příznaky odstranily. U somatizační poruchy je obvyklé excesivní užívání léků zároveň s nespoluprací po dlouhé období. Pacienti s hypochondrickou poruchou se bojí léků a vedlejších příznaků a hledají ujištění v častých návštěvách různých lékařů.
Bludné poruchy (schizofrenie s tělovými bludy a depresivní poruchy s hypochondrickými bludy): Pro bludné poruchy je nejtypičtější bizarní charakter přesvědčení spolu s menším počtem a stálejším charakterem somatizačních symptomů.
Krátce trvající (méně než 2 roky) a méně nápadné symptomy je lépe klasifikovat jako nediferencovanou somatizační poruchu (F45.1).
F45.1 Nediferencovaná somatizační porucha
O této kategorii by se mělo uvažovat, když somatické stesky jsou mnohočetné, měnící se a trvalé, ale ještě plně odpovídající typickému klinickému obrazu mnohočetné somatizační poruchy. Např. může chybět působivý a dramatický charakter stesků, jichž může být co do počtu poměrně málo, nebo mohou úplně chybět přidružené rysy narušeného pacientova fungování ve společnosti a v rodině. Mohou, ale nemusí, být důvody pro předpokládanou psychologickou příčinu, ale musí chybět somatický podklad pro symptomy, na nichž spočívá psychiatrická diagnóza.
Jestliže existuje zřetelná možnost základu somatické poruchy a/nebo jestliže není dokončeno psychiatrické vyšetření v době diagnostického kódování, měly by být použity jiné kategorie z příbuzných kapitol MKN-10.
Zahrnuje:
nediferencovanou psychosomatickou poruchu.
Diferenciální diagnóza
Je stejná jako pro plně rozvinutý syndrom somatizační poruchy (F45.0).
F45.2 Hypochondrická porucha
Podstatným rysem je, že pacient se stále zabývá možností, že má jednu nebo více vážných a progredujících fyzických poruch, což se projevuje stálými somatickými stesky nebo zabýváním se vlastním fyzickým vzhledem. Normální a všední pocity a projevy interpretuje často jako nenormální a vyvolávající tíseň a obvykle zaměřuje svou pozornost pouze na jeden nebo dva orgány nebo orgánové systémy. Pacient může udávat obávanou tělesnou poruchu nebo zohyzdění, ale i tak se stupeň přesvědčení o její přítomnosti a zdůrazňování jedné poruchy více než druhé obvykle mezi jednotlivými návštěvami lékaře mění. Pacient zpravidla bude uvažovat o možnosti, že mohou existovat ještě jiné nebo přídatné somatické poruchy, kromě té jedné, které je připisován nejvyšší význam.
Často jsou přítomny zřejmá deprese a úzkost, které mohou opravňovat dodatečnou diagnózu. Poruchy se zřídka poprvé projevuji po 50. roce věku a průběh symptomů i neschopnosti je obvykle chronický a kolísavý. Nesmějí být přítomny fixované stálé bludy o tělesných funkcích nebo vzezření. Měly by se zde klasifikovat obavy z přítomnosti jedné nebo více chorob (nozofobie).
Tento syndrom se vyskytuje u mužů i u žen a neexistují žádné speciální rodinné charakteristiky (na rozdíl od somatizační poruchy).
Mnozí pacienti, zvláště ti s mírnějšími variantami choroby, zůstávají v primární péči nebo u jiných nepsychiatrických lékařských specialistů. Doporučení k psychiatrovi je často odmítáno, pokud se nepovede na počátku rozvíjející se poruchy a při taktní spolupráci lékaře a psychiatra. Stupeň přidružené neschopnosti je velmi rozličný. Někteří pacienti díky svým symptomům ovládají a manipulují rodinou a okolím. Menší část pacientů funguje celkem normálně.
Diagnostická vodítka
Pro definitivní diagnózu by měly být splněny obě následující podmínky:
(a) stálé přesvědčení o přítomnosti jedné nebo více vážných somatických chorob, které se projevují symptomem nebo symptomy, i když opakovaná vyšetření a zkoumání nepřinesla žádné dostatečné somatické vysvětlení, nebo vytrvalé zabývání se domnělým zohyzděním nebo znetvořením,
(b) pacient stále odmítá přijmout radu a ujištění několika různých lékařů, že podkladem symptomů není žádná somatická nemoc nebo abnormalita.
Zahrnuje:
dysmorfofobickou tělesnou poruchu,
dysmorfofobii (bez bludů),
hypochondrickou neurózu,
hypochondrii,
nozofobii.
Diferenciální diagnóza
Podstatné je odlišení od následujících poruch:
Somatizační porucha: Důraz se klade spíše na přítomnost samotné poruchy a její budoucí důsledky než na jednotlivé symptomy, jako je tomu u somatizační poruchy. U hypochondrie se bude pacient také pravděpodobně zabývat spíš pouze jednou nebo dvěma možnými tělesnými poruchami, které bude soustavně udávat, než početnějšími a často se měnícími možnostmi při mnohočetné somatizační poruše. U hypochondrie není žádný významný rozdíl v poměru pohlaví a žádné speciální rodinné vztahy.
Depresivní poruchy: Jestliže jsou depresivní příznaky zvlášť významné a předcházejí rozvinutí hypochondrických představ, může být depresivní porucha primární.
Bludné poruchy: U hypochondrie není víra v onemocnění tak pevná jako u depresivních a schizofrenních poruch, které jsou doprovázeny somatickými bludy. Poruchy, při nichž jsou pacienti přesvědčeni, že mají nepříjemné vzezření nebo znetvoření (dysmorfofobie), by měly být klasifikovány F22.– (bludná porucha).
Úzkost a panická porucha: Somatické symptomy úzkosti jsou někdy interpretovány jako známky vážné tělesné choroby, ale u těchto poruch jsou pacienti obvykle fyziologickým vysvětlením uklidněni a přesvědčeni, že se tělesná nemoc nerozvine.
F45.3 Somatoformní vegetativní dysfunkce
Pacient popisuje symptomy, jako by byly vyvolány tělesnou poruchou systému nebo orgánu, který je z velké části nebo úplně pod vegetativní inervací a kontrolou, tj. kardiovaskulárního, gastrointestinálního nebo respiračního a zčásti urogenitátního systému. Nejobvyklejší a nejnápadnější případy postihují systém kardiovaskulární („srdeční neuróza“), respirační (psychogenní hyperventilace a škytavka) a gastrointestinální („žaludeční neuróza“ a „nervový průjem“). Symptomy jsou obvykle dvojího druhu, z nichž žádný není příznakem somatické poruchy dotyčného orgánu nebo systému. U prvního typu, o nějž se diagnóza opírá, jsou stížnosti založené na objektivních příznacích vegetativního podráždění, jako jsou palpitace, pocení, červenání, tremor. Druhý typ je charakterizován více idiosynkratickými, subjektivními a nespecifickými symptomy, např. pocity prchavých bolestí a potíží, pálení, tíže, sevřenosti a pocity, že je pacient nafouklý, nadmutý. Pacient připisuje tyto obtíže specifickému orgánu nebo systému (mohou to být též vegetativní příznaky). Kombinace zřejmého zaujetí vegetativními potížemi, dodatečných nespecifikovaných subjektivních potíží a stálého poukazování na určitý orgán nebo systém jako příčinu poruchy dává charakteristický klinický obraz.
U mnoha pacientů s touto poruchou mohou být zřejmé psychický stres nebo běžné potíže a problémy, které se zdají být ve vztahu k této poruše. U podstatné části pacientů, kteří nicméně jasně splňují kritéria pro toto onemocnění, tomu však tak není.
U některých z těchto poruch se může vyskytnout určité menší narušení fyziologické funkce, např. škytavka, flatulence a hyperventilace, ale to samo o sobě nenarušuje podstatnou fyziologickou funkci příslušného orgánu nebo systému.
Diagnostická vodítka
Pro definitlvní diagnózu by měly být přítomny všechny následující podmínky:
(a) příznaky vegetativní aktivace, jako např. palpitace, pocení, tremor, červenání atd., které jsou trvalé a obtěžující,
(b) přídatné subjektivní příznaky, vztahující se ke specifickému orgánu nebo systému,
(c) zabývání se možností a obava z vážné (ale často nespecifikované) poruchy určitého orgánu nebo systému, které neodpovídá na opakované vysvětlování a ujišťování lékařů,
(d) neprokázala se žádná signifikantní porucha struktury nebo funkce dotyčného orgánu nebo systému.
Diferenciální diagnóza
Odlišení od generalizované úzkostné poruchy je založeno na převaze psychických komponent vegetativní aktivace, jako jsou strach a úzkostná předtucha u generalizované úzkostné poruchy, zatímco u ostatních symptomů chybí důsledné zaměření na somatický zdroj. U somatizačních poruch, i když se mohou vyskytnout vegetativní příznaky, nejsou ve srovnání s mnoha jinými ani výrazné, ani trvalé pocity a symptomy nejsou tak úporně připisovány jednomu určitému orgánu nebo systému.
Vylučuje:
psychologické a behaviorální faktory s poruchami
a chorobami klasifikovanými jinde (F54).
 
Ke klasifikaci jednotlivých poruch v této skupině použijte 5. znak, který označuje orgán nebo systém, který pacient považuje za původce symptomů:
F45.30 Srdce a kardiovaskulární systém
Zahrnuje:
srdeční neurózu, syndrom Da Costův, neurocirkulační astenii.
F45.31 Horní gastrointestinální trakt
Zahrnuje:
žaludeční neurózu, psychogenní aerofagii, škytavku, dyspepsii a pylorospazmus.
F45.32 Dolní gastrointestinální trakt
Zahrnuje:
psychogenní plynatost, syndrom „dráždivého tračníku“,
psychogenní průjem a syndrom plynatosti.
F45.33 Respirační systém
Zahrnuje:
psychogenní formy kašle a hyperventilace.
F45.34 Urogenitální systém
Zahrnuje:
psychogenní polakisurii a dysurii.
F45.38 Jiné orgány nebo systémy
F45.4 Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha
Pacient si převážně stěžuje na stálou, těžkou a skličující bolest, která se nemůže plně vysvětlit fyziologickým procesem nebo tělesnou poruchou. Vyskytuje se v souvislosti s emočními konflikty nebo psychosociálními problémy, které dostačují k závěru, že jsou hlavními vyvolávajícími vlivy. Výsledkem je obyčejně zvýšená podpora a pozornost ze strany lékaře nebo jiných osob.
Neklasifikujte zde však bolest s předpokládaným psychogenním původem, objevující se v průběhu depresivní poruchy nebo schizofrenie. Bolest, kterou lze přičíst známým nebo odvozeným psychofyziologickým mechanizmům (jako jsou např. bolest ze svalového napětí nebo migréna, o níž se však předpokládá, že má psychogenní příčinu), kódujte pod F54 (psychické nebo behavioráiní faktory spojené s poruchami nebo chorobami klasifikovanými jinde) a přídatným kódem odjinud z MKN-10, např. G43.– (migréna).
Zahrnuje:
psychalgii,
psychogenní dorzalgii nebo cefalii,
somatoformní bolestivou poruchu.
Diferenciální diagnóza
Nejběžnějším problémem je odlišit tuto poruchu od histriónského zpracování bolesti organického původu. U pacientů s organickou bolestí, kde se ještě nepodařilo stanovit definitivní somatickou diagnózu, se může snadno objevit ustrašenost nebo rozmrzelost, což vyústí ve vyhledávání pozornosti. Různé bolesti a bolení jsou běžné u somatizačních poruch, ale nejsou tak úporné nebo nepřevládají tolik nad jinými stesky.
Vylučuje:
dorzalgii NS (M54.9),
bolest NS (akutní/chronickou) (R52.–),
bolest hlavy z napětí (G44.2).
F45.8 Jiné somatoformní poruchy
U těchto poruch nejsou udávány potíže spojené s vegetativním nervovým systémem a omezují se na specifické systémy nebo části těla. To je v protikladu k mnohočetnému a často se měnícímu přičítání místa původu symptomů a nepohody, které přichází u somatizační poruchy (F45.0) a nediferencované somatizační poruchy (F45.1 ). Nezahrnuje tkáňové poškození.
Klasifikujte zde také jakékoli jiné poruchy pocitů, které nejsou způsobeny somatickými poruchami a které mají úzké časové spojení se stresovými událostmi nebo problémy, nebo pro pacienta znamenají získání zvýšené pozornosti ať už osobní, nebo lékařské. Běžnými příklady jsou pocity otékání, pohybů na kůži a parestezie (pocity pálení a znecitlivění). Zařaďte sem také poruchy jako:
(a) „globus hystericus“ (pocit cizího těla v hrdle, který je příčinou dysfagie) a jiné formy dysfagie,
(b) psychogenní torticollis a jiné křečové pohyby (mimo Tourettův syndrom),
(c) psychogenní pruritus, ale mimo specifické kožní léze, jako např. alopecia, dermatitis, ekzémy nebo urticaria psychogenního původu (F54),
(d) psychogenní dysmenorea (mimo dyspareunie (F52.6) a frigidity (F52.0)),
(e) skřípání zubů.
F45.9 Somatoformní porucha nespecifikovaná
Zahrnuje:
nespecifikovanou psychofyziologickou nebo psychosomatickou
poruchu.
 
 
 
 Po úvaze bychom se nakonec dostali k diagnose F45.8 Jiné somatoformní poruchy, která se nejvíce blíží vašemu popisu. U těchto poruch nejsou udávané potíže spojené se vegetativním systémem a jsou omezené na specifické systémy nebo části těla, jako je například pokožka. To je v protikladu k mnohočetným a často se měnícím místům obtíží u somatizační poruchy a nediferencované somatoformní poruchy. Tato porucha zahrnuje například parestézie, pocit cizího tělesa v hrdle, křečové pohyby, ztuhnutí šíje, psychogenní svědění, psychogenní problémy s menstruací nebo skřípání zubů.
Jaké jsou možnosti léčby?
1.       Přirozeně, psychofarmaka – antidepresiva, zejména typu SSRI, SNRI. Viz odkaz výše na mé stránky:   http://www.psychoporadna.cz/cz/clanky/antidepresiva/35.html
Tyto léky jsou vhodné při přítomné depresi nebo při úzkostech.
2.      Citalec, který užíváte,  je beze sporu jedním z léků, který se dá použít. Pokud lék nezabere nebo jenom částečně, dá se během doby zaměnit za jiný. Další viz odkaz a níže. Tyto léky se používají zvl. při sekundární depresi nebo úzkosti při základní diagnose.
 
Přehled alternativ profylaktických leku s doporučením některých nejvhodnějších a bez návyku:
Seroxat (paroxetin) ze skupiny SSRI, začít 10 mg dávkou, asi za týden zvýšit na dvojnásobek, užívat ráno. Pokud nebude efekt, lze pak i zvýšit do 2,5 tbl. denně.
Efectin (venlafaxin) ze skupiny SNRI, počáteční  dávka 25-0-25 mg (ráno, poledne, večer), pak dat za cca 1 týden Efectin ER 75 mg tbl. 1-0-0 a pak uvidíte. Lze zvýšit rozumně i na 225 mg denně, typ leku ER (ten se bere pouze jednou denně, raději ráno)
Zoloft (sertralin) ze skupiny SSRI, začít 25 mg dávkou, asi za týden zvýšit na dvojnásobek, užívat ráno; při nedostatečném efektu 100 mg denně, ráno
Fevarin (fluvoxamine) ze skupiny SSRI, začít 25 mg dávkou, asi za týden zvýšit na dvojnásobek (max. 300 mg denně), užívat večer, při zvýšeni dávky ráno a večer, větší dávku nechat večer – sníží se tak riziko pocitu na zvraceni pres den
Seropram (citalopram) ze skupiny SSRI, začít 10 mg dávkou, dle klinické odezvy event. zdvojnásobit, užívat ráno
Aurorix (moclobemid) ze skupiny RIMA, začít 150-0-150 mg, za týden zvýšit na 300-0-300 mg, max. 750 mg denně
 
Efekt lze cekat až v řádově ve dnech (Efectin) , u některých i za více dnu (12 a vice) až týdnů (SSRI). Je tedy třeba mít trpělivost. Nežádoucí účinky mají všechny uvedené leky, stejně jako všechny alopatické leky vůbec. Pravděpodobnost omezeni jejich výskytu je dána tím, že se dávka postupně zvyšuje (viz výše). Největší pravděpodobnost nežádoucích účinků je během prvního týdne. Potom zpravidla mizí.
Vedl. účinky (některé) u SSRI: pocit na zvraceni, únava, nervozita, nespavost, bolesti hlavy, zvýšení tlaku, neklid, třes, poruchy potence…. Léčba musí byt trvalá, ne nekolikaměsíční, ale trvala.
 
Přesto chci upozornit, že léky mají někdy velmi nepříjemné nežádoucí účinky, viz výše
vysazení léků je problematické, a i když se nehovoří o odvykacím stavu (dříve abstinenční syndrom), hovoříme o syndromu z vysazení, který sebou nese symptomy, pro které byl lék nasazen a může vést k recidivě poruchy. A také k tomu, že léky při znovunasazení již nezaberou.
 
Léky se hodí k dlouhodobému podávání, tedy prevenci. Pro akutní stav úzkosti je možno podat např.:
·         alprazolam (Xanax, Frontin, Neurol), v dávce minimálně 0,5 mg
·         bromazepam (Lexaurin) 1,5-3 mg jednorázově
 
Nikoliv Diazepam (zabírá za dlouho). Magnezium nemá smysl.
Pozor, leky jsou pouze pro občasné podávaní, pro akutní stav. Je na ne potenciální možnost návyku!!
 
Léky musí psát a kontroly provádět psychiatr! Po Internetu nelze poslat recept. Léky nutno brat víceméně trvale.
 
 3.       Další metodou je psychoterapie – jako podpůrná, k získání náhledu apod. Nebo nácviky relaxace, můžete snadno provést sám po obstarání příslušné literatury (autogenní trénink,…). Viz například www.grada.cz
4.       Je velmi důležité vědět, že vás vaše potíže nijak neohrožují na životě nebo zdraví. Prostě jsou, dá se naučit s nimi žít a akceptovat je. Patří k vám, stejně jako vaše ruce, nohy,...
5.     Psychowalkman: Soudím, že od věci by nebylo event. použití psychowalkmanu, který by vám mohl pomoci s relaxací i navozením spánku. Tyto přístroje jsou u nás poněkud nedoceněny. Obsahují řadu programů, až 60, které slouží k navození klidu, pohody, relaxace, spánku, ale vedou i ke zvýšení výkonu a aktivace, apod. a pomáhají tak v každodenních strastech, stresech, i problémech. Tyto a další přístroje jsou v prodeji v Psychoshopu na stránkách Psychoporadny CZ, mohu Vám event. vhodný typ doporučit. Mám s nimi bohaté a dobré (i vlastní) klinické zkušenosti. V případě zájmu o přístroj vám mohu nabídnout 5 procent slevy na vybraný přístroj a poradit s jeho výběrem. Je to přístroj na celý život, který poslouží nejen vám, ale celé vaší rodině.
Údaje o stavech, kde lze tyto přístroje použít, jsou zde:
Zde se můžete poradit ohledně výběru přístroje:
Jiné možnosti:
  • Vyřešte – nebo se alespoň o to pokuste, problémy – pokud je máte
  • Najděte si vhodné životní motivace, hobby, záliby
  • Změňte životní styl
  • Svěřte se někomu
 
 
Do budoucna, v případě zájmu o konzultaci, multikonzultaci, testová vyšetření nebo komunikaci pomoci ICQ nebo Skype můžete tyto služby objednat ze stránky: http://www.psychoporadna.cz/cz/poradna-a-testy/1.html
 
V podobě konzultace můžete také požadovat tzv. second opinion (druhý názor), ve kterém se vyjadřuji k postupu vašeho lékaře, výsledkům vyšetření, dávkování léků, kombinaci farmak apod. Navštivte stránku, kde najdete více o second opinion:
 
 
Budu Vám velmi zavázán, pokud na email opinion@psychoporadna.cz napíšete váš názor na mé vyhodnocení testu.
 
V případě zájmu se můžete stát mým pacientem, tehdy pište na email query@psychoporadna.cza dohodneme další.
 
V případě dotazu k dnešnímu emailu pište na poradna@psychoporadna.cz.
 Držím vám palce.
 dr. Petr Roček