Účinky světla

Už ve starověku lidé věděli o léčebných účincích světla. Na počátku 20. století, když svět ještě neznal antibiotika, bylo světlo součástí léčby pacientů s tuberkulózou. Ale až v 80. letech 20. století se vědci začali podrobněji zabývat výzkumem světla jako léčebné metody. Byly popsány příznaky sezónní afektivní poruchy (S.A.D.) a její léčba pomocí světelné terapie (fototerapie).

Světlo zlepšuje prokrvení těla a zrychluje látkovou výměnu (metabolizmus). Urychluje vyplavování toxických látek, posiluje imunitní systém, snižuje citlivost nervových zakončení (působí proti bolesti) a v neposlední řadě podporuje růst buněk (obnovuje poškozené tkáně).

Fototerapie se používá v celé řadě medicínských oborů, nejvíce v asi v kožním lékařství. Světlo pomáhá při léčbě lupénky, atopického ekzému nebo akné.

Velkou popularitu zažívají biolampy, které neslouží jen ke zmírnění deprese. Lze je s úspěchem využít ke zhojení pooperačních jizev, zmírnění starých jizev, potlačení zánětlivých procesů v těle nebo bolestí zad či hlavy.

K prohřátí těla, ale i ke zmírnění bolestí, je vhodné použít fototerapeutické záření, známý solux, který nevyzařuje ultrafialové, nýbrž infračervené záření.

Důsledky nedostatku slunečního světla:

• stálé stresové zatížení
• snížená obranyschopnost
• nedostatek tvorby růstového hormonu u dětí
• nedostatečná syntéza vitaminu A s důsledkem zhoršení zrakových funkcí
• nedostatečná koncentrace na učení a práci
• vysoká hladina cholesterolu
• zhoršené chování, zvýšená agresivita
• nedostatečná syntéza vitaminu D
• nedostatečná absorpce vápníku způsobující špatný stav chrupu a kostí
• deprese (SAD)

Sezónní afektivní porucha (S.A.D.)

Sezónní deprese jsou specifickou formou depresivní poruchy, která souvisí s výrazným úbytkem denního světla v zimním období.

Lidem se chce v zimě většinou stále spát, i když neponocují a spí doporučovaných osm hodin. Jasné světlo podněcuje tvorbu serotoninu, zatímco při jeho nedostatku se uvolňuje melatonin. U severských národů, které trpí nedostatkem slunečního svitu, se vyskytuje více sebevražd než v zemích, kde je slunce dostatek.

Pro ukončení tvorby melatoninu je důležitá zejména modrá část světelného spektra. Běžné zdroje světla však tuto vlnovou délku prakticky neprodukují. Ve světle obyčejných žárovek totiž převažuje žlutá a červená barva, které mají na mozek stimulační vliv, udržují nás v permanentním stresu a tím problém zhoršují. U zářivek zase chybí jak modrá, tak i červená část spektra a produkují velmi rychle blikající světlo, které působí dráždivě na oči i mozek.

SAD mnohem častěji trápí ženy než muže, velice ohroženy jsou však i děti, které jsou na nedostatek světla velmi citlivé. Potíže se přitom objevují výhradně během podzimních a zimních měsíců, kdy snižuje se intenzita slunečního záření, a na jaře rychle ustupují.

Symptomy:

• deprese (ve vazbě na podzimní a zimní měsíce nebo nedostatek světla)
• ospalost
• ztráta a snížení energie
• ztráta zájmů
• nevýkonnost
• snížení sexuálního zájmu
• zvýšená potřeba spánku a problémy s ranním probouzením,
• nutkavá chuť k jídlu, zejména na sladké, často vedoucí k nadváze

Jsou také lampy, které umějí navodit spánek.