Stalking - pronásledování

Přihlaste se k odběru novinek z Psychoporadny:

doporučení

01.05.2017
Urgentně hledám medičku 5., 6. ročník na výpomoc.
Na 602230445.

01.05.2017
Studie s léky na demence.
Studie na demence s psychotickými příznaky.

14.03.2017
PSYCHIATRICKÁ KANCELÁŘ
Provedeme znalecká vyšetření pro soudy, policii, pojišťovny, firmy i osoby. 2x znalec ve zdravotnictví odvětví psychiatrie a odvětví ztížení společenského uplatnění a bolestné, konzultantka z psychologie

28.11.2017
Tipy na dárky
pro vaše blízké

 

Z poradny a testů

Objednejte konzultaci na nebezpečné pronásledování (stalking)

 

 

Definice pro stalking

Stalking je

  •  nebezpečné pronásledování
  • anglický výraz, který znamenal stopovat (zvěř)
  • jde o harašení nebo vyhrožování, které se opakuje, a je buď fyzické povahy (osobní kontakt) nebo jde o cyberstalking (kontakt na dálku - sms, emaily,..)

Stalker

  • je člověk patologicky posedlý zájmem o jinou osobu, mnohdy  veřejně známou
  • projevuje se zejména opakovaným fyzickým sledováním, obtěžováním, špehováním a nechtěnými kontakty (dopisy, emaily, sms, telefonáty atp.), dlouhodobým sledováním aktivit dotyčné osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným kontaktem s jejími příbuznými, přáteli atp.
  • tato pozornost a aktivity cílenou osobu obtěžují, narušují její soukromí a mohou způsobovat strach; ovlivňují kvalitu jejího života a ohrožuje její bezpečnost. Mohou vést k  trestnímu stíhání stalkera. Ve 2% případů může dojít k vraždě nebo pokusu o ni. 

  

Hlavní znaky stalkingu

Pachatel systematicky obtěžuje oběť nevyžádanou a nechtěnou pozorností:

  • opakovanými a dlouhodobými pokusy kontaktovat oběť pomocí dopisů, e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním různých zásilek s dárky. Zprávy mohou být zprvu příjemné, snažící se získat odpověď či kontakt oběti, až později, při nezájmu nebo nedostatečném zájmu oběti, se zprávy mohou změnit na zprávy urážející, nevkusné, zastrašující a výhrůžné.
  • demonstrace moci a síly stalkera: stalker ve svých projevech dává důraz na přímé či nepřímé výhrůžky, které v oběti budí oprávněný strach a obavy. Do této kategorie patří například fyzické pronásledování oběti cestou do práce, na nákup nebo naopak zpět k domovu, pronásledování autem, čekání na obět před domem apod. Výjimkou zde nejsou ani výhrůžky přímého násilí, vyhrůžky zabitím apod. V případě sadistického pronásledovatele, který se snaží důsledně a zcela kontrolovat život oběti, je riziko napadení včetně usmrcení oběti podstatně vyšší. Pronásledovaná oběť pak bývá častou obětí sexuálně motivované vraždy.
  • poškozování a ničení věcí: například poškrábané auto, lak poškozený sprejem, propíchané pneumatiky, rozbité okno bytu nebo likvidace domácího zvířete včetně poškozování osobních věcí. Můžeme sem zařadit například i zasílání virů e-mailem a tím mnohdy ztrátu dat v počítači oběti.
  • může vyhrožovat sebevraždou a také ji provést

 

Legislativa

Legislativa je v tomto problému sterilní. Stalking - nebezpečné pronásledování - není v České republice zakotveno do právního řádu. Trestní zákon je v tomto případě prakticky nepoužitelný. Trestní zákon nebezpečné pronásledování nezná jako pojem ani jako trestný čin. Policie v naší zemi má velmi málo - ba přímo nedostatek - informací o těchto formách obtěžování, neexistují instrukce ani metodické pokyny, jak v těchto případech postupovat (na rozdíl třeba od domácího násilí) a tím policie nemusí vzniklé nebezpečí správně vyhodnotit. Také v podstatě ani neumí kvalifikovaně poradit oběti. Pokud tedy v praxi dojde k pronásledování, může naplnit znaky trestnéhlo činu pouze s dalšími projevy útočníka. Z pohledu občanskoprávního by se pak mohlo jednat o porušování práva na ochranu osobnosti. Z pohledu trestního zákona by mohlo jít např. o trestný čin omezování osobní svobody, (event. porušování domovní svobody), také např. o týrání osoby žijící ve společném bytě nebo domě. Některé z uvedených tr. činů mohou být právě stalkingem doprovázeny, avšak stalking jako takový (samostatně) trestný není. Stalker může například dostat zákaz přiblížit se k oběti na sto metrů.

Naproti tomu v USA je stalkerství posuzováno jako trestný čin již od roku 1990. Zde je však třeba říci, že velký nárůst stalkerství jde ruku v ruce s rozvojem internetových technologií, které velmi přejí právě stalkerům. Zde je možné vysledovat technologický náskok USA před Evropou, a tím také stalkingu, protože moderní technologie stalkerům usnadňují jejich práci a rozšířují jejich pole působnosti. Tak zvaní "kyber stalkeři" (kyber stalkers) využívají nepřeberných možností internetu a mobilní komunikace k tomu, aby své oběti vyhledávali, vybírali a později i obtěžovali. Využívat k tomu mohou např. chatů, zápisů do knihy návštěv jednotlivých obětí, zasílání e-mailů, SMS zpráv apod.

Navrhované znění paragrafu o stalkingu:

...kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo osobám blízkým, vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje, omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života nebo zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé v něm vzbudit důvodnou obavu o život nebo zdraví nebo život  a zdraví jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li uvedený čin vůči dítěti nebo těhotné ženě, se zbraní nebo nejméne se dvěma osobami.

Takové opatření by mohlo u nás platit nejdříve od roku 2010.

Příbuzní jsou často iniciátory kontaktu s psychiatrem či policií, mají-li obavy o svého příbuzného, např. dceru.

 

Kdo jsou stalkeři?

Zde je třeba rozlišit tyto situace:

  • oběť osobu agresora zná a ví,o koho jde nebo oběť osobu agresora zná, ale neví, že právě tato osoba je agresorem. Může se jednat o bývalého partnera (partnerku), přítele, ale také např. spolupracovníka v zaměstnání. Agresor přiznává svou totožnost.
  • agresor oběť více méně nezná: jde tu typicky o obtěžování celebrity - veřejně známé osoby jedním z obdivovatelů apod.

Rozpoznat a odhalit agresora - stalkera nemusí být vůbec jednoduché a mnohdy se to ani nepodaří. I když se může jednat o společensky zcela normální osobu, pravděpodobnější je porucha osobnosti. Jde o osoby psychicky labilní, mnohdy se podceňující, s prvky nezralosti či agresivity, společenské nejistoty, narcistické, žárlivé nebo také chorobně zamilované. Nejjednodušší a snad i nejznámější a také nejčastější druh stalkera zahrnuje ty jednotlivce, kteří byli dříve partneři. V anamnéze je pak častým jevem domácí násilí. Pronásledování může trvat dlouhodu dobu. Nemusí být pronásledována pouze ta která osoba, ale i její příbuzní. 

Výskyt

Odhaduje se, že 2 až 8 % obyvatel se stává obětí stalkingu. Může se jednat především o muže, ale také o ženy. Ty útočí zejména prostřednictvím sms. 74% obětí mají 18-39 years let, když začínají být obětí stalkingu. 87% stalkerů jsou muži.  Epizody stalkingu většinou trvají rok nebo méně.

 

 

Obrana

  • přímo a jednoznačně dát stalkerovi na vědomí, že nemáte o jeho projevy zájem.
  • vyhnout se schůzkám, psaní emailů, dopisů, sms (nové a nové kontakty stalkera jen posilují, neboť s jídlem roste chuť)
  • pokud jste obětí obtěžování, obrat´te se na psychiatra nebo policii
  • uchovejte si všechny projevy a důkazy obtěžování (záznamy telef. hovorů, dopisy, e-maily, sms zprávy…)
  • po dobu obtěžování změňte své chování a zvyky (výměna zámků, změna nákupního střediska, pohybujte se po jiných než zvyklých trasách apod.)
  • mimo domov se pohybujte s dalším členem rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobou. Domluvte si vzájemný postup v případě, že nastane krizová situace.
  • noste u sebe legální prostředky pro svoji obranu (pepřový sprej, alarm, noste u sebe mobilní telefon pro případ přivolání pomoci)
  • vybírejte pečlivě svého partnera
  • svá tvrzení formulujte jasně a jednoznačně, nedávajte nikomu prostor pro plané naděje; volte své věty tak, aby se nedaly vykládát dvojznačně
  • adresu a kontakty na sebe dávejte pouze omezenému počtu lidí, kterým důvěřujete
  • nezveřejňujte vaše telefonní číslo
  • vyhýbejte se telefonátům na telefonní čísla, za která neplatíte (800 xxx xxx)
  • při objednávkách nepoužívejte domácí adresu
  • pořiďte si P.O.Box

 

 

Symptomy oběti

  • úzkost, strach, nespavost, deprese, stres, sebevražedné úvahy,...
  • oběť musí často změnit pracoviště nebo bydliště, své životní návyky
  • stav oběti a její psychické následky se zhoršují s hrozbou fyzického násilí nebo přímé agrese ze strany pachatele. Horším agresorem je žena pro svoji cílevědomost, systematičnost

Typologie stalkerů

  • Odmítnutý pronásledovatel (REJECTED STALKER)

Tato osoba se dopouští pronásledování v důsledku rozčarování a roztrpčení z ukončeného vztahu. Může jít o vztah intimní, rodinný, pracovní či obchodní, není výjimkou i vztah terapeutický. Chování stalkera je následkem jeho touhy obnovit vztah nebo je odplatou, revanší za odmítnutí.

  • Hledač intimity ( INTIMACY SEEKER)

Tento typ touží po vztahu s osobou, která ho zaujala. Předpokládá, že bude její city opětovat. Obvykle si vybírají osoby cizí nebo povrchně známé. Z jejich řad se rekrutuje většina pronásledovatelů celebrit. Neusilují primárně o sexuální vztah, ale dominuje touha po akceptaci uctívanou osobou, např. celebritou. Pronásledovatelé tohoto typu mívají obvykle prázdný život, smyšlený vztah je zpravidla jediným "vztahem" v jejich momentálním životě.

  • Nekompetentní nápadník ( INCOMPETENT SUITOR)

Tento typ chce nějaký poměr, ale nehledá intimitu ani opětovný vztah, ale hledá rande nebo sexuální schůzku. Tuto skupinu tvoří sociálně a interpersonálně málo způsobilí jedinci.

  • Zlostný pronásledovatel (RESENTFUL STALKER)

Svou oběť úporně pronásleduje kvůli skutečnému či domnělému zranění, újmě, kterou mu oběť přivodila. Tito stalkeři vynikají ve vyhrožování a zastrašování, bývají až kverulantsky vytrvalí. Obtěžování jim přináší satisfakci, jde jim o moc a kontrolu nad obětí

  • Predátorský pronásledovatel (PREDATORY STALKER)

Jeho cílem je útočné až sexuálně agresivní chování. Vyznačuje se systematičností v postupech, sbírají informace o oběti, fantazírují o útoku. Je nutno dodat, že líčené vzorce chování se vyskytují i u některých sexuálních pachatelů.