SIADH

Syndrom neadekvátní sekrece antidiuretického hormonu

Pramen: MZd ČR

Fyziologicka variabilita

Stárnutím klesá schopnost reagovat na podněty volumo- a baroreceptorů a stoupá odpověď na podněty osmoreceptorů a na metoclopramid. U starších osob je také porucha sekrece ADH, která souvisí s poklesem sekrece angiotensinu u starších osob. Angiotensin II působi u lidi jako fyziologický dipsogenní faktor, jeho nedostatek (ve stáří) přispívá poruše pocitu žízně, snižené sekreci ADH a ke snadnějšímu rozvoji dehydratace s hypernatremií.

  Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Faktory ovlivňující sekreci a/nebo uvolňování ADH:

• I. Zvýšení ADH
  • A. Signál z osmoreceptorů
  • B. Neosmoticka regulace
    • B1. Situace, které se obvykle jako SIADH neprojevují
    • B2. Situace obvykle spojené s rozvojem SIADH
• II. Snížení ADH
  • A. Signál z osmoreceptorů
  • B. Neosmotická regulace

I. Zvýšení ADH

• A. Signál z osmoreceptorů, při správně nastaveném osmostatu je signálem osmolalita ECT nad 287 mmol/kg vody.
• B. Neosmotická regulace
  • B1. Situace, které se obvykle jako SIADH neprojevují
    • 1. "objemové" baroreceptory splaskle (1a. Snížený objem krve, hypovolemie, vzpřímená pozice, dýchání s přetlakem, mitrální komisurotomie, 1 b. Snížený krevní tlak, např. při snížení celkového objemu krve, uplatnit se může také snížený srdeční výdej. Maxima sekrece je dosaženo při poklesu krevního tlaku o 30% a více - ADH pak působí jako vazopresor).
    • 2. zvýšeni teploty krve protékající hypothalamem
    • 3. snížení CO2 (stimulace karotických chemoreceptorů)
    • 4. akutní bolest
    • 5. anestezie (éterová)
    • 6. mechanické podrážděni aferentního raménka neurohormonálního reflexního oblouku
    • 7. hypoglykémie
    • 8. hypokalémie
  • B2. Situace obvykle spojené s rozvojem SIADH
    • 1. leky (beta-adrenergika, valproová kyselina, barbituráty, CAZ, clofibrat, chlorpropamid, cyklofosfamid i.v., demerol, isoproterenol, morfin, nikotin, vinkristin. vinblastin, metoclopramid, thiothixen, thioridazin, haloperidol, amitriptylin, imipramin, inhibitory MAO, bromocriptin, lorcainid, tolbutamid, fluoxetin, paroxetin, nterferon alfa, sertralin, deriváty nitrózourey
    • 2. zvýšená hypothalamická produkce u neuropsychiatrických onemocnění: emocionální stres, nebo poplachové reakce, psychózy, meningitidy, encefalitidy, absces CNS, herpes zooster, subarachnoidální hemoragie, subdurální krvácení, trombóza mozkových tepen, arteriitis temporalis, primární nebo nebo metastatické tumory CNS (napr. ganglioneuroblastom thymu se sekrecí ADH, HIV infekce CNS, syndrom Guillain-Barré. akutní intermitentní porfyrie, autonomní neuropatie, hypothalamická sarkoidóza, po operacích v okolí hypofýzy, po spinálních operačních výkonech, mentální anorexie
    • 3. trauma mozku včetně dětského věku
    • 4. nauzea a zvracení (nausea patří mezi velmi silné stimulátory sekrece ADH!!).
    • 5. pooperační stavy
    • 6. gravidita
    • 7. ektopická produkce ADH u karcinomu: plíce (malobuněčný karcinom), karcinomy bronchu, duodena, pankreatu. thymu, neuroblastom olfaktoriální, periferní lymfom T-buněk
    • 8. choroby plic: virové, bakteriální a mykotické pneumonie, tuberkulóza. akutní respirační selhání, astma, atelektaza. pneumothorax, chronická eosinofilní pneumonie
    • 9. jiné antidiuretické léky nebo zvýšená citlivost na velmi nízké hladiny ADH: prolaktinom, Waldenströmova makroglobulinemie
    • 10. AIDS
    • 11. falciparum malaria
    • 12. Lennertův Iyrnfom, akutní myelomonocytová leukemie
    • 13. po transplantaci kostní dřeně s následnou infekcí varicela zoster virus
    • 14. iatrogenní podání vazopresinu, DDAVP nebo oxytocinu
    • 15. idiopatická SIAD

II. snížení ADH

• A. Signál z osmoreceptorů, při správně nastaveném osmostatu je signálem osmolalita ECT pod 282 mmol/kg vody.
• B. Neosmotická regulace
  • 1. "objemové" baroreceptory rozepjaté
    • 1a. Zvýšený objem krve, hypervolémie, poloha naznak, dýchání s podtlakem, akutní expozice chladu.
    • 1b. Zvýšený krevní tlak, jak tomu může být při zvýšení ECT nebo celkového objemu krve, uplatnit se může také zvýšený srdeční výdej
  • 2.léky (alfa-adrenergika, alkohol, atropin, chlorpromazin, difenylhydantoin, fenytoin. epinefrin. rezerpin, doxycyklin, demeclocyklin)
  • 3. hypnotická sugesce a/nebo psychologické ovlivňvobání pacienta, porucha sekrece při onemocněni hypothalamu
  • 4, při kraniocerebrálních traumatech
  • 5, snížení teploty krve protékající hypothalamem
  • 6. inhalace CO2

Přímé následky abnormálních koncentrací

Přímými následky jsou projevy nadbytku (syndromu nepřiměřené sekrece ADH, SIADH) nebo nedostatku (diabetes insipidus centralis).

Symptomy SIADH

• nausea
• zvraceni
• iritabilita
• zmeny odobnosti
• záchvaty
• stupor
• koma